EET INFO

Koho se EET týká?

Všech subjektů, které platí nebo mají platit daně z příjmů v České republice, a to:

  • podnikající fyzické osoby,
  • právnické osoby s podnikatelskou činností.

Čeho se EET týká?

Evidenci tržeb budou zjednodušeně řečeno podléhat tržby, které:

  • pocházejí z podnikatelské činnosti,
  • a zároveň byly uhrazeny v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou, jinými obdobnými způsoby např. stravenkou.
  • Evidenci tržeb nepodléhá přímý převod z účtu na účet.

 

Tržby vyloučené z evidence tržeb:

  • Evidenci tržeb nepodléhá přímý převod z účtu na účet.
  • Evidovanou tržbou nejsou tržby
    • státu, 
    • územního samosprávného celku,
    • příspěvkové organizace,
    • České národní banky,
    • držitele poštovní licence.               

Vyloučení je odůvodněno zvláštním veřejnoprávním statusem těchto poplatníků.

  • Evidovanou tržbou nejsou také tržby
    • banky, včetně zahraniční banky,
    • spořitelního a úvěrního družstva,
    • pojišťovny a zajišťovny,
    • investiční společnosti a investičního fondu,
    • obchodníka s cennými papíry,
    • centrálního depozitáře,
    • penzijní společnosti,
    • penzijního fondu,
    • z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona,
    • z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích.

V těchto případech je postup plošného vyloučení poplatníků odůvodněn již existujícími dohledovými mechanismy, které jsou považovány za dostatečné k uskutečnění transparentní kontroly pro účely správy daně i bez režimu evidence tržeb.

  • Evidovanou tržbou nejsou také tržby
    • uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po jeho přidělení,
    • z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi,
    • ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem,
    • ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením
    • z jízdného nebo související platby hrazených v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob,
    • na palubě letadel,
    • z osobní železniční přepravy,
    • z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků,
    • pocházející z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu,
    • z provozování veřejných toalet.

Z povinnosti evidovat tržby mohou být vyňaty také tržby, o nichž to stanoví nařízení vlády, a to v těch případech, kdy budou splněny podmínky uvedené v ustanovení § 12 odst. 4 ZoET.

 

Odkdy se nás EET týká?

Podnikatelé se budou zapojovat postupně takto:

  • v 1. fázi - od 1. prosince 2016 - stravovací a ubytovací služby,
  • ve 2. fázi - od 1. března 2017 - maloobchod a velkoobchod,
  • ve 3. fázi - od 1. března 2018 - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství,
  • ve 4. fázi - od 1. června 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti.

Podnikatel vyhodnotí, z jaké činnosti mu tržby plynou a zatřídí danou činnost do příslušné fáze podle klasifikace NACE. Od tohoto zatřídění se pak odvíjí vznik povinnosti podnikatele zahájit evidenci příslušných tržeb, a to bez ohledu na to, zda tržby pochází z hlavní či jiné podnikatelské činnosti.

Podnikatelé budou evidovat tržby z jednotlivých činností následovně:

    •  fáze (od 1. prosince 2016) - stravovací a ubytovací služby
      • NACE 55 - Ubytování (většinou krátkodobé ubytování, hotely, kempy, penziony, tábořiště, ubytovny…)
      • NACE 56 - Stravování a pohostinství (nabízena jídla a nápoje k okamžité konzumaci, a to ať již jsou konzumována na místě či nikoliv, restaurace, hospody, kavárny, kantýny, stánky, zmrzlináři, catering…)
    • fáze (od 1. března 2017) - maloobchod a velkoobchod
      • NACE 45.1 - Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů
      • NACE 45.3 - Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů
      • NACE 45.4 - Obchod, opravy a údržba motocyklů, jejich dílů a příslušenství
      • NACE 46 - Velkoobchod, kromě motorových vozidel
      • NACE 47 - Maloobchod, kromě motorových vozidel (vč. stánkového prodeje, prodeje na tržištích…)
    • fáze (od 1. března 2018) - ostatní činnosti, které nejsou v 1., 2. nebo 4. fázi – zahrnuje všechny ostatní NACE neuvedené v jiných fázích, například se jedná o:
      • NACE 49.32 - Taxislužba
      • NACE 49.10 - Železniční osobní doprava meziměstská
      • NACE 49.41 - Silniční nákladní doprava
      • NACE 10.7, 10.1,… - Podnikatele ve výrobě (pekaři, cukráři, řezníci…)
      • NACE 86, 69.1, 75.0,… - Svobodná povolání (lékaři, právníci, veterináři…)
      • a další
    • fáze (od 1. června 2018) - vybraná řemesla a výrobní činnost
      • NACE 13 - Výroba textilií
      • NACE 14 - Výroba oděvů
      • NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků
      • NACE 16 - Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku
      • NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru
      • NACE 20.4 - Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků
      • NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků
      • NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
      • NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
      • NACE 31 - Výroba nábytku
      • NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl (výrobci her a hraček, sportovních potřeb, hudebních nástrojů…)
      • NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení
      • NACE 43 - Specializované stavební činnosti (např. elektrikáři, obkladači, malíři, pokrývači…)
      • NACE 95 - Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (hodinový manžel, opravář počítačů…)
      • NACE 96 - Poskytování ostatních osobních služeb (např. kadeřnice, maséři, kartářky…)

 

Specifika evidování v případě poruchy pokladního zařízení.

V případě poruchy pokladního zařízení může podnikatel ve své činnosti pokračovat. Z povahy věci je však zřejmé, že nebude v daném okamžiku moci zaslat správci daně datovou zprávou údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi účtenku, která by obsahovala všechny údaje uvedené v ustanovení § 20 zákona o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“), neboť bezpečnostní kód poplatníka (BKP), fiskální identifikační kód (FIK) nebo podpisový kód poplatníka (PKP) mohou být získány pouze z funkčního pokladního zařízení.

 

Na porušení uvedených povinností (nezaslání datové zprávy a vystavení účtenky) bude v takovém případě aplikováno ustanovení § 30 odst. 3 ZoET, podle kterého právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

 

Údaje o přijatých platbách po dobu nefunkčního pokladního zařízení je podnikatel povinen správci daně zaslat dodatečně po odstranění příčin. Liberace uvedená v ustanovení § 30 by se tak vztahovala pouze na porušení zaslat údaje o tržbě řádně a včas. Zároveň by se vztahovala i na nevystavení účtenky zákazníkovi.

 

Specifika evidování v případě neziskových organizací.

Evidenční povinnost bude vznikat vždy jen ve vztahu k vedlejší podnikatelské činnosti, nebude se týkat hlavní (nepodnikatelské) činnosti neziskové organizace.

 

Poplatníci jsou povinni evidovat platby z podnikání, uskutečněné v hotovosti, platební kartou a jiným obdobným způsobem. U neziskových organizací tedy evidenci nebudou nikdy podléhat tržby z hlavní (nepodnikatelské) činnosti, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou příjmy z této hlavní činnosti předmětem daně.

 

U činnosti neziskových organizací je tedy nutné vždy zjistit, zda se jedná o podnikatelskou nebo nepodnikatelskou činnost. Podnikatelem je podle § 420 občanského zákoníku fyzická nebo právnická osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Pokud činnost nebude naplňovat uvedené znaky podnikání, tržby související s touto činností poplatník evidovat nebude.

 

Příspěvkové organizace jsou z evidenční povinnosti vyloučeny.

Evidovanou tržbou nejsou tržby příspěvkové organizace, a to bez ohledu na to, zda se jedná o tržby z podnikatelské činnosti či nikoliv. Evidenční povinnost se tedy na tržby příspěvkových organizací nevztahuje vůbec.

 

Z evidenční povinnosti jsou dále vyloučeny i tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnost veřejně prospěšných poplatníků. Naplnění kritéria „drobné podnikatelské činnosti“ je u poplatníka nutné posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Podrobnější informace k dané problematice budou uvedeny v připravované metodice Finanční správy.

 

V případě, že si nezisková organizace není jistá charakterem své činnosti, může požádat správce daně o závazné posouzení. Správce daně na základě údajů uvedených v žádosti posoudí, zda jsou dané tržby s přihlédnutím ke všem podmínkám evidovanými tržbami či nikoliv a vydá neziskové organizaci závazné posouzení, zda má či nemá tržby z některé své činnosti evidovat. Tato žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1000 Kč a lze ji podat nejdříve 3 měsíce před zahájením evidence tržeb, tj. nejdříve 1. září 2016.

 

Jaké jsou povinné údaje uváděné na účtence?

Prodávající je na účtenku povinen uvádět:

  • fiskální identifikační kód (FIK),
  • své daňové identifikační číslo (DIČ),
  • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
  • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
  • pořadové číslo účtenky,
  • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
  • celkovou částku tržby,
  • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
  • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

V určitých případech je prodávající povinen také uvádět:

  • DIČ podnikatele, za kterého eviduje tržby jiný podnikatel -  pokud tržby za podnikatele eviduje jiná osoba, bude na účtence nejen její DIČ, ale i DIČ zastoupeného podnikatele.
  • podpisový kód poplatníka (PKP) - pokud účtenka z objektivních důvodů neobsahuje FIK, např. při výpadku spojení nebo při evidování ve zjednodušeném režimu.

 

Budou se muset certifikovat programy k odesílání dat o tržbách? 

Ne. Finanční správa ČR ani Ministerstvo financí ČR nebude certifikovat softwary, které zajistí zasílání dat z pokladen. Jednalo by se o zbytečnou byrokracii vůči uživatelům pokladních systémů. Je to podobné jako u účetních programů. Také nejsou certifikovány a výrobce ručí za jejich funkcionalitu, která musí být v souladu se zákony.

 

Je myšleno na rychloobrátkové provozovny, jako jsou např. divadelní bary pro diváky? Zde se musí odbavit za velmi krátkou dobu velký počet zákazníků. Bude plnění evidenční povinnosti zdržovat plynulý provoz? 

Zákon o evidenci tržeb stanovuje minimální výši mezní doby odezvy v délce 2 sekund, což představuje dobu, po kterou musí pokladní zařízení čekat na odezvu Finanční správy v podobě zaslání fiskálního identifikačního kódu (FIK). Po uplynutí mezní doby odezvy v případě, že pokladní zařízení neobdrží od správce daně fiskální identifikační kód (FIK), podnikatel vystaví účtenku zákazníkovi bez uvedení tohoto kódu a zašle údaje o evidované tržbě, až pominou příčiny, které vedly k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Doba 2 sekund v podobě, v jaké je navržen postup při překročení mezní doby odezvy, zdržovat provoz nebude a nezpůsobí fronty u pokladen.

 

Musí být účtenka vždy vystavena zákazníkovi v tištěné podobě?

Ne. Účtenka musí být vystavena tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to nejpozději při uskutečnění evidované tržby. Zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi, a tudíž podnikatel může vystavit účtenku i elektronicky (bez tisku a předat ji zákazníkovi, např. prostřednictvím e-mailu, MMS, přes bluetooth). Na této formě předání však musí být mezi zákazníkem a podnikatelem shoda. Přesto však bude nejčastěji docházet k předávání tištěných účtenek. Elektronické vystavení účtenky se uplatní zejména v situacích, kdy nedochází k fyzickému kontaktu prodejce a zákazníka (např. při nákupu zboží a služeb po internetu placených platební kartou).

 

Musí podnikatel vystavit účtenku, když ji zákazník nechce? 

Ano. Podle zákona je podnikatel povinen účtenku vystavit nejpozději při uskutečnění evidované tržby a umožnit zákazníkovi její převzetí. V opačném případě se vystavujete riziku sankce.

 

Je zákazník povinen převzít účtenku?

Ne. Zákazník nemá povinnost účtenku od prodejce převzít. Je plně na rozhodnutí každého zákazníka, zda si účtenku převezme. Převzetím účtenky přispěje zákazník k fungování systému evidence tržeb a narovnání podnikatelského prostředí.

 

Jsou v ČR místa, kde se kvůli připojení nebude moci prodávat?

Ne, prodávat bude možné všude. Pokud nebude na místě, kde má dojít k zaevidování tržby, k dispozici odpovídající internetové připojení, požádá si podnikatel o výjimku z povinnosti evidovat tržby online. Na základě udělené výjimky dojde k evidování tržeb ve zjednodušeném režimu tak, aby danému podnikateli nebylo zásadně ztěžováno nebo dokonce znemožněno podnikání. Evidence tržeb ve zjednodušeném režimu spočívá v zasílání údajů o tržbách nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.

 

Bude spropitné podléhat evidenci tržeb?

Spropitné je nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, kterou výslovně neupravuje žádný právní předpis ČR. U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit.

 

Jak se budou evidovat kauce přijaté v hotovosti?

Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci.

 

Budou se evidovat zálohy přijaté v hotovosti?

Ano. Například při rezervaci hotelového pokoje a složení zálohy zákazníkem, podnikatel tuto hotovostní zálohu zaeviduje. Pokud zákazník uhradí doplatek ceny v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, zaeviduje podnikatel také doplatek ceny. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek.

 

Jak postupovat v případě zpětného zrušení evidované tržby? Například se zpětně přijde na to, že byla naúčtována káva navíc, nebo host vrátí jídlo, které již bylo zaevidováno. 

Pokud bude podnikatel potřebovat stornovat tržbu, o níž byly údaje již zaslány na server Finanční správy, postupuje podnikatel obdobně jako při evidenci tržby s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná. Postup se vztahuje na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil (nejčastěji půjde o zasílání zboží internetovými obchody na dobírku a následné nepřevzetí zboží). Provedené storno není z technického hlediska vázáno na původně zaslanou datovou zprávu (resp. vydanou účtenku).

 

Informace jsou převzaty z oficiálních stránek Finanční správy ČR www.etrzby.cz